NAKLADATELSTVÍ DOPLNĚK

Rozhovor s norským spisovatelem Bjartem Breiteigem, autorem knihy Fantomové bolesti právě vydané v nakladatelství Doplněk, si můžete přečíst na webových stránkách http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=26537.

Na měsíc červen jsme pro Vás připravili ve spolupráci s knihkupectvím Barvič a Novotný slevovou akci na vybrané knihy z edice Současná evropská próza. Knihy můžete v knihkupectví koupit se slevou 15–40 %...

Sbírka patnácti motivicky propojených novel, která vyšla v roce 1998 jako debut norského spisovatele Bjarteho Breiteiga (*1974), získala ve Skandinávii značný ohlas jako doklad literárního vidění současné generace a vstoupila do antologií a čítanek. Breiteig v ní nastavuje zrcadlo existenciálního hledání a bolesti ze ztráty blízkého člověka. V prostoru pod nekonečně proměnlivým norským nebem se autor pokouší nahlédnout na dno lidské duše. Postavy zde nemají jména, jsou otcem, synem, bratrem, pro Breiteiga nejsou důležité geografické údaje ani chronologická posloupnost vyprávění. Novely tvoří mozaiku, která zve čtenáře k tvořivé spolupráci, aby tak plně vystoupil obrys příběhu.

Překlad vznikl jako absolventský projekt posluchačů magisterského studia norštiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Z norštiny přeložil kolektiv autorů, editorka Miluše Juříčková.

Edice Současná evropská próza.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967-1970, díl 8/2. Editoři se zaměřují na činnost vlády a prezidenta ČSSR v období od září 1968 do října 1969. Snaží se pomocí dokumentů ukázat jejich podíl na tzv. normalizaci, obnovení všech funkcí politického systému nazvaného reálný socialismus.

Edice Ve spolupráci s ÚSD AV ČR

Kniha autobiograficky laděných reflexí makroekonoma Miloše Picka sestává ze dvou částí. První zobrazuje formou rozhovoru život za protektorátu v Pickově rodišti Libáni, pronásledování Židů, odbojovou činnost, utrpení v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald a nakonec popisuje Pickův útěk z "pochodu smrti". Druhá část zachycuje autorovu profesní kariéru. Jejím prostřednictvím znovu procházíme klíčové okamžiky české historie: reformy v 50. a 60. letech, Pražské jaro i tragické důsledky sovětské okupace a normalizaci. Pickův příběh nás dovádí až k nejnovějším událostem, následujícím po listopadu 1989. Jeho ohlédnutí za vlastním životem vypovídá o pozoruhodném osudu, v němž se zrcadlí pohnuté české dějiny 20. století. Přispívá tak dalším článkem do mozaiky poznatků, z níž postupně vyvstává mnohotvárný obraz naší novodobé historie.

Edice osudů.

Ingvar Ambjørnsen (*1956) patří k nejčtenějším norským spisovatelům současnosti. Roku 1986 vyšla jeho průlomová kniha Bílí negři - velkolepý a nelítostný román z prostředí mladých lidí, kteří se v osmdesátých letech 20. století pod tíhou okolností nebo z protestu proti měšťáctví ocitají mimo norskou většinovou společnost. Autor své hrdiny neidealizuje ani nad nimi nemoralizuje - snad i proto se stal mluvčím outsiderů. Román však čtou se zájmem nejen oni. Bílí negři bývají přirovnáváni ke Kerouacově generační výpovědi Na cestě.

Nakladatelství Doplněk již vydalo Ambjørnsenův román Elling – Pokrevní bratři, jehož dramatizaci úspěšně uvádějí mnohé divadelní scény.

Překlad z norštiny: Jarka Vrbová.

Edice Současná evropská próza.

Tématem další pozoruhodné knihy z pera známého norského sociálního antropologa (v nakladatelství Doplněk vyšla jeho kniha Tyranie okamžiku již ve druhém vydání) je spokojenost. Kniha psaná přístupnou a čtivou formou se snaží odpovědět na otázku, čím se vyznačuje šťastný a hodnotný život.

My, příslušníci globální střední třídy, máme v podstatě ráj na zemi: dožíváme se vyššího věku než kdokoli před námi, méně pracujeme a jsme zdravější než předchozí generace. Dopřáváme si kvalitní a chutnou stravu, posloucháme hudbu, která se nám líbí, nabízí se nám nepřeberný výběr literatury... Přesto však nejsme spokojeni. Vědecké studie ukazují, že životní spokojenost od 50. let minulého století poněkud poklesla. Nadbytek nám nepřináší štěstí; zdá se, že šťastný život nám uniká stejně jako v dobách chudoby a nedostatku.

Překlad z norštiny: Daniela S. Zounková.

Autor zachycuje spory mezi příznivci sociálních a multikulturních přístupů k romské menšině a přibližuje "základnu" možné romské politiky. Líčí první spolky, politické strany a některé romské politiky. Pozornost obrací ke třem formacím snažícím se operovat na evropské úrovni - Mezinárodní romské unii (IRU), Romskému národnímu kongresu (RNC) a nakonec k platformě vytvořené evropskými institucemi, k Evropskému fóru Romů a Travelerů (ERTF). Podrobně se věnuje také romským poslancům v Evropském parlamentu. Rozsáhlá je i kapitola zachycující situaci na romské politické scéně v Česku a na Slovensku.

Objevná kniha nahuštěná fakty a obsáhlým seznamem odborné literatury bude nepochybně zdrojem mnoha cenných informací pro všechny, kteří se romskou problematikou zabývají.

Kniha je určena všem, kteří chtějí nahlédnout do základů, na nichž se rozvíjejí různá odvětví moderní psychologie, nejužitečnější může být psychologům a psychiatrům ve výzkumu i v praxi a pracovníkům v behaviorálních oborech, studentům psychologie a jejich učitelům. Je však vhodná i pro čtenáře, kteří se o psychologii zajímají.

Autorka, která žije a profesně působí 40 let v Americe, se zaměřila na významné americké nebo ve Spojených státech působící psychology, z jejichž intelektuálního potenciálu, často nekonvenčního myšlení a vytrvalého úsilí o ztvárnění a formulování nových směrů a pojmů se vytvořily základní ideje, na nichž je současná psychologie založena.

Cílem knihy bylo zaměřit pozornost na základní výsledky výzkumů a činnosti těch psychologů, jejichž myšlení ovlivnilo a ovlivňuje stav současné psychologické vědy a někdy je pro něj i rozhodující. Kniha zahrnuje jak postavy klasické psychologie, tak i současníky.

Kniha je dílem renomovaného básníka Iva Odehnala, který od 70. let 20. století vydal již dvacet sbírek veršů. Básníkova nová sbírka, extrakt toho nejlepšího z jeho dosavadní tvorby, představuje bezprostřední reflexi jeho vztahu k Brnu a zároveň poctu městu, v němž autor prožil přes padesát let svého života.

Ilustrace: Martina Kysucká.

Román Ještě jedno, pane Lehmanne, prvotina Svena Regenera (*1961), vyšel v Německu roku 2001 a stal se doslova kultovním dílem, v roce 2003 byl zfilmován.

Autor nás přivádí během podzimu 1989 do berlínské bohémské čtvrti Kreuzberg, kde jeho hlavní hrdina pracuje v hospodě. Pan Lehmann pochází z Brém a chtěl by, aby mu přátelé říkali Franku, a ne uctivě příjmením, oni to však ignorují. Brzy mu totiž bude třicet a pan Lehmann ví, že to je věk, kdy člověk začíná mít svou minulost, své "staré dobré časy" a kdy se všichni začínají ptát, co hodlá udělat se svým životem. Být spokojený s prací číšníka, to se v tomhle městě, kde vlastně všichni chtějí být "umělci", moc nenosí.

V knize však nejde jen o zaznamenání atmosféry, genia loci a osudů zvláštních "týpků", kteří sedí u baru a do postele se dostanou teprve v době, kdy jejich matky už zase vstávají do práce. Jde i o svébytný vývojový román plný vtipných a filozofujících dialogů. Venku třeba zrovna padá Berlínská zeď, ale člověk si taky může v klidu objednat další pivo. Protože co už znamená konec jedné dějinné epochy ve srovnání s řešením problému, zda v opilosti běží čas rychleji či pomaleji?

Překlad z němčiny: Jana Zoubková.

Jednoho dne se šestaosmdesátiletý Matouš probudí s neochvějnou jistotou, že ten den zemře. Když se tak nestane, rozhodne se, že už nechce být své ženě Rebece na obtíž, a odstěhuje se do hospice. Na sklonku života zde nečekaně nachází nejen nové přátele, ale i lásku a zdánlivě ztracený životní elán. Zároveň se ve vzpomínkách vrací ke svému vztahu k Rebece, plnému nepochopení a odcizení, a k milované Hanýžce, své první ženě. Nový román Marka Goliáše pojednává o stáří a smrti, o bolesti ze ztráty blízkého člověka, ale i o tom, že někdy lze nalézt štěstí a nový smysl života tam, kde to nejméně očekáváme.

Koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny skvělé technologie vynalezené k úspoře času povedou posléze k naléhavému pocitu, že času máme stále méně? Tímto novodobým problémem se ve své publikaci zabývá a řešení hledá norský sociolog a antropolog T. H. Eriksen, autor řady odborných i populárněvědeckých publikací. Nesmírně zajímavá a inspirativní kniha vyšla poprvé v roce 1998 a záhy se dočkala řady dalších vydání i zahraničních překladů.

Kniha se zabývá hospodářským a sociálním vývojem Československa v souvislosti s měnícími se mezinárodními a vnitropolitickými podmínkami. Renomovaní autoři zachycují v monumentálním díle dosud komplexně nezpracované období od konce druhé světové války do rozdělení státu na dvě samostatné republiky na přelomu let 1992-93. Text navazuje na příbuzné obory, na dějiny techniky, demografii, historickou sociologii, ekologii a statistiku. Velká pozornost je věnována rovněž statistické dokumentaci.

Knížka je osobní zpovědí autorky, v níž zaznamenává své prožitky z období, kdy onemocněla depresí. Zcela otevřeně a upřímně popisuje nesnadnou životní situaci, jež nemoci předcházela, její plíživý nástup, který si odmítala připustit, i následné dramatické momenty. Přestože jde o vážné téma, autorka jej podává neobyčejně čtivě, s nadhledem, lehkostí a humorem. Knížka tak čtenáři nabízí pohled "zevnitř" na jednu ze současných civilizačních chorob, přičemž obdobně nemocným lidem se může stát i podporou a nadějí.

U nás již známý norský autor Lars Saabye Christensen vydal roku 1984 úspěšný román Beatles. Sleduje v něm osudy čtyř kamarádů v letech 1965-1972. Kluci milují Beatles a identifikují se s nimi; jednotlivá údobí zrání svých hrdinů autor dokonce rozčlenil do kapitol s názvy nejznámějších písniček legendární kapely.

Zpočátku bezelstně idylické až komické zážitky čtyř spolužáků postupně nabývají na vážnosti a posouvají chlapce různými směry do těžce vydobyté dospělosti. Všechno nakonec dopadne jinak, než si představovali, zůstávají však přáteli. Beatles je román o přátelství.