NAKLADATELSTVÍ DOPLNĚK

Kniha autobiograficky laděných reflexí makroekonoma Miloše Picka sestává ze dvou částí. První zobrazuje formou rozhovoru život za protektorátu v Pickově rodišti Libáni, pronásledování Židů, odbojovou činnost, utrpení v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald a nakonec popisuje Pickův útěk z "pochodu smrti". Druhá část zachycuje autorovu profesní kariéru. Jejím prostřednictvím znovu procházíme klíčové okamžiky české historie: reformy v 50. a 60. letech, Pražské jaro i tragické důsledky sovětské okupace a normalizaci. Pickův příběh nás dovádí až k nejnovějším událostem, následujícím po listopadu 1989. Jeho ohlédnutí za vlastním životem vypovídá o pozoruhodném osudu, v němž se zrcadlí pohnuté české dějiny 20. století. Přispívá tak dalším článkem do mozaiky poznatků, z níž postupně vyvstává mnohotvárný obraz naší novodobé historie.

Když se počátkem osmdesátých let rodina Žídkova odhodlala k emigraci, nevedly ji k tomu pohnutky ekonomické, ale kromě všudypřítomného politického tlaku totalitního režimu především důvody ekologické. Autorka a její manžel byli svým bytostným založením a pracovní profesí – oba lesníci – těsně spjati s přírodou a zhoršující se životní prostředí komunistického Československa a chmurné prognózy je vedly, již ve zralém věku čtyřicátníků, k rozhodnutí opustit zemi.

Mnohý čtenář si dost možná poopraví své dosavadní představy o emigraci. Autorčina rodina neměla nic snadné a nic zadarmo, právě naopak. Už samotný přechod hranic byl hodně komplikovaný, ale i počáteční léta v emigraci představovala náročnou životní etapu, která vyžadovala ve velké míře jak aktivitu, tak sebezapření, nenáročnost a přizpůsobivost. Složité emigrantské peripetie autorka nyní rekapituluje s úsměvem, vyrovnaností a odstupem čtvrtstoletí.

Nedávno zesnulý brněnský spisovatel a překladatel Vojtěch Jestřáb (1922–2003) vypráví příběh svého života a zároveň příběh svého města Brna, které ožívá i postavami jeho přátel – spisovatelů, básníků, herců a malířů. Kniha zachycuje konec padesátých let minulého století, nadějné „tání“ v době Pražského jara a především následnou normalizaci. Pochmurná období 50. a 70. let vnímá autor jako „čas zatmění“.

Velmi poutavá a čtivá kniha, cenná nejen svými uměleckými kvalitami, ale i z hlediska faktografického, tak přibližuje období, k němuž se současní autoři zatím jen málo vracejí.

Kniha zachycuje životní a umělecký příběh významné norské spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu (1928), v souvislostech společensko-historických i v kontextu norské literatury. Na místa spojená se spisovatelčiným životem čtenáře zavádí její obdivovatelka a známá překladatelka. Publikaci doplňuje bohatá fotografická příloha. Vyšlo v Edici osudů.

Příběh svého prastrýce Rudolfa Slavíka, narozeného v Čechách a žijícího od dvacátých let minulého století ve Francii, zasadila autorka do širších historicko-kulturních souvislostí. Jeden z našich nejlepších současných barmanů šel pak v Paříži po Slavíkových stopách a doplnil knihu téměř detektivně laděným pátráním obohaceným osudy dalších barmanů – a také jejich slavnými drinky.

Věra Tichá (1922) žila jako dítě v Praze, poté odjela s rodiči do Ruska. Autobiografická próza líčí válečnou část jejího života. Začátek tvoří deník, v němž autorka vypráví o poměrech v Rusku, nelehkém postavení mladé dívky z „podezřelé“ rodiny a svém aktivním působení v nově vytvořené československé vojenské jednotce. Deník doplňuje vyprávění zralé ženy, v němž vzpomíná na cestu této jednotky až do osvobozené Prahy, a závěrečná životní bilance.

Mimořádnou kvalitu knihy vyzdvihuje v úvodu i historik Jan Tesař.

Osobní „sekretárka“ českého básníka Petra Bezruče si během let strávených po jeho boku psala deníky, v nichž věrohodně a s velkou pečlivostí zachycovala poslední léta literátova života, ale samozřejmě také Bezručovo vzpomínání na události předchozí. Přibližuje velkou literární osobnost jako člověka, zachycuje jej v souvislostech společenského dění.

Autorka byla ve svých čtyřiadvaceti letech zatčena československou Státní bezpečností za aktivní opozici proti vpádu vojsk Varšavského paktu. Ve vazbě strávila jeden a půl roku. Dalších třicet let zůstává v zajetí svých vzpomínek, teprve pak dokáže čelit minulosti. Na svém vlastním příběhu líčí strhujícím stylem historii – od Pražského jara přes akce západoněmeckých levičáků z roku 1968 až k dnešním debatám o manipulaci se spisy Státní bezpečnosti.

Z německého originálu přeložili Josef Solař a Zbyněk Fišer.

původní cena 147 Kč

cena po slevě 49 Kč

Nizozemský novinář Dick Verkijk se ve své dlouholeté žurnalistické praxi zaměřil především na země komunistické Evropy a Sovětský svaz. Ve svých vzpomínkách s odstupem reflektuje mnohé události, které ovlivnily evropské dějiny a jichž byl nezřídka přímým účastníkem. Zajímavé pro naše čtenáře budou nepochybně pasáže věnované jeho několika pobytům v bývalém Československu.

Kniha je doplněna fotografickou přílohou i fotokopiemi dokumentů.

Autor nic nezamlčuje, ať jde o prudké erotické sugesce mládí, intimitu lásek pozdějších z doby totálajnzacu, dobrodružství ilegality a skrývání před gestapem, kuriózní zatčení a zázračné přežití.

V roce 2006 vydalo nakladatelství Doplněk k listopadovému jubileu herečky Vlasty Chramostové již několikrát vyprodanou knihu jejích vzpomínek.

Autorka je začala psát za hluboké normalizace, kdy jí byl jiný veřejný projev znemožněn. Otevřenost, s níž zde řeší vlastní i společenská selhání, je v našich poměrech naprosto neobvyklá.

Ze španělštiny přeložené vzpomínky jedné z velkých osobností revolučního hnutí v Madridu před druhou světovou válkou napsané s úžasnou živostí, nadhledem a humorem.

Soubor nejzajímavějších příběhů našich krajanů, které brněnský publicista shromáždil na své cestě po západním pobřeží Spojených států amerických.

První unás vydaná, skutečně nezaujatá studie o významném pedagogovi, s fakty, která se po dlouhá desetiletí zamlčovala.

Neobyčejná životní i pracovní pouť po obou stranách „železné opony“ se čte jedním dechem. Kniha je zároveň důležitým svědectvím naší historie.

Druhý svazek Osudů letců pokračuje v mapování dějin československého vojenského letectva v dynamické kontinuitě rozmanitých příběhů.

Esej, která není jen výčtem nesčetných krizí, vlády zvůle, násilí a teroru, ale také svědectvím naděje a neotřesitelné lásky k „obtížné vlasti“.

Život Angličanky v Praze Osobní příběh R. Kavanové se prolíná s příběhem Československa od konce druhé světové války do počátku sedmdesátých let.

Předmluva Arthura Millera.