NAKLADATELSTVÍ DOPLNĚK

Ingvar Ambjørnsen (*1956) patří k nejčtenějším norským spisovatelům současnosti. Roku 1986 vyšla jeho průlomová kniha Bílí negři - velkolepý a nelítostný román z prostředí mladých lidí, kteří se v osmdesátých letech 20. století pod tíhou okolností nebo z protestu proti měšťáctví ocitají mimo norskou většinovou společnost. Autor své hrdiny neidealizuje ani nad nimi nemoralizuje - snad i proto se stal mluvčím outsiderů. Román však čtou se zájmem nejen oni. Bílí negři bývají přirovnáváni ke Kerouacově generační výpovědi Na cestě.

Překlad z norštiny: Jarka Vrbová.

Edice Současná evropská próza.

Sbírka patnácti motivicky propojených novel, která vyšla v roce 1998 jako debut norského spisovatele Bjarte Breiteiga (*1974), získala ve Skandinávii značný ohlas jako doklad literárního vidění současné generace a vstoupila do antologií a čítanek. Breiteig v ní nastavuje zrcadlo existenciálního hledání a bolesti ze ztráty blízkého člověka. V prostoru pod nekonečně proměnlivým norským nebem se autor pokouší nahlédnout na dno lidské duše. Postavy zde nemají jména, jsou otcem, synem, bratrem, pro Breiteiga nejsou důležité geografické údaje ani chronologická posloupnost vyprávění. Novely tvoří mozaiku, která zve čtenáře k tvořivé spolupráci, aby tak plně vystoupil obrys příběhu.

Tématem další pozoruhodné knihy z pera známého norského sociálního antropologa (v Doplňku již vyšla jeho kniha Tyranie okamžiku) je spokojenost. Kniha psaná přístupnou a čtivou formou se snaží odpovědět na otázku, čím se vyznačuje šťastný a hodnotný život.

My, příslušníci globální střední třídy, máme v podstatě ráj na zemi: dožíváme se vyššího věku než kdokoli před námi, méně pracujeme a jsme zdravější než předchozí generace. Dopřáváme si kvalitní a chutnou stravu, posloucháme hudbu, která se nám líbí, nabízí se nám nepřeberný výběr literatury... Přesto však nejsme spokojeni. Vědecké studie ukazují, že životní spokojenost od 50. let minulého století poněkud poklesla. Nadbytek nám nepřináší štěstí; zdá se, že šťastný život nám uniká stejně jako v dobách chudoby a nedostatku.

Překlad z norštiny: Daniela Zounková.

Sociálně-ekologická edice.

Modrý pták se rozezpíval pod perem nositele Nobelovy cen, Belgičana Maurice Maeterlincka, v roce 1908. Snová pouť dvou dětí za modrým ptákem štěstí ani dnes nevyznívá anachronicky: oba malí poutníci dojdou k poznání, že největší štěstí je mít láskyplný domov a dokázat pomoci těm, kteří trpí - to jsou konstanty, které neztrácejí na významu ani v našem současném hektickém životě. V tomto básnickém dramatu, jež dnes patří do zlatého fondu evropské dramatiky, se spojuje svět lidí, zvířat i živlů v duchu poetiky symbolismu.

Modrý pták byl uveden v roce 1908 na scéně Moskevského uměleckého divadla v režii K. S. Stanislavského. Stal se divadelní událostí a dosáhl více než tří tisíc repríz (po smrti Stanislavského byla tato inscenace obnovena). Současnou podobu mu vtiskla nedávná vynikající inscenace brněnského Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka. Knihu doprovodí několik fotografií z této inscenace.

Kniha autobiograficky laděných reflexí makroekonoma Miloše Picka sestává ze dvou částí. První zobrazuje formou rozhovoru život za protektorátu v Pickově rodišti Libáni, pronásledování Židů, odbojovou činnost, utrpení v koncentračních táborech Terezín, Osvětim a Buchenwald a nakonec popisuje Pickův útěk z "pochodu smrti". Druhá část zachycuje autorovu profesní kariéru. Jejím prostřednictvím znovu procházíme klíčové okamžiky české historie: reformy v 50. a 60. letech, Pražského jaro i tragické důsledky sovětské okupace a normalizaci. Pickův příběh nás dovádí až k nejnovějším událostem, následujícím po listopadu 1989. Jeho ohlédnutí za vlastním životem vypovídá o pozoruhodném osudu, v němž se zrcadlí pohnuté české dějiny 20. století. Přispívá tak dalším článkem do mozaiky poznatků, z níž postupně vyvstává mnohotvárný obraz naší novodobé historie.

Osmý román norského spisovatele Thorvalda Steena nese zřejmé autobiografické rysy. Jeho čtrnáctiletý hrdina sní o jediném: být skokanem na lyžích. Při svém nejpovedenějším skoku si zlomí kotník a následné lékařské vyšetření přinese šokující výsledek - má nevyléčitelnou svalovou chorobu a lékař mu s okamžitou platností zakáže jakékoli sportovní aktivity. Současně je chlapec konfrontován s psychiatrickou nemocí své matky a zhoršující se atmosférou v rodině. Nakonec se rozhodne skákat ještě jednou, přestože ví, že by to mohlo mít fatální následky.

Přes bolestné téma a závažné otázky se nejedná o knihu tragickou nebo sentimentální. Steenův styl je realistický, věcný, prodchnutý okamžiky humoru a vyznačuje se laskavým odstupem.

Svobodomyslný, místy značně provokující literární debut autora žijícího v Kalifornii, trvale však připoutaného k české zemi svou minulostí i současným odvážně a nečekaně se odvíjejícím vztahem s mladou ženou, obestřenou tajuplnými okolnostmi. Příběh je dobrodružným cestopisem nejen ve smyslu zeměpisném, ale zejména psychologickém. Šíře mezilidských vztahů rozprostírajících se na ploše zdařilého románu je nezměrná a strhující.

První díl připravované trilogie.