NAKLADATELSTVÍ DOPLNĚK

Osmý román norského spisovatele Thorvalda Steena nese zřejmé autobiografické rysy. Jeho čtrnáctiletý hrdina sní o jediném: být skokanem na lyžích. Lékařské vyšetření po jednom z jeho pádů však přinese šokující výsledek – chlapec má nevyléčitelnou svalovou chorobu a lékař mu s okamžitou platností zakáže jakékoli sportovní aktivity. Skočí ještě svůj nejlepší skok v životě? Současně je chlapec konfrontován s psychiatrickou nemocí své matky a zhoršující se atmosférou v rodině.

Přes bolestné téma se nejedná o knihu tragickou nebo sentimentální. Steenův styl je realistický, věcný, prodchnutý okamžiky humoru a vyznačuje se laskavým odstupem.

Z norštiny přeložila Miluše Juříčková.

Tématem autobiografické knihy je osud autorova staršího bratra, který se ve svých osmnácti letech dobrovolně přihlásil ke zbraním SS a o rok později zemřel po těžkém zranění na východní frontě. Na základě korespondence a záznamů v jeho frontovém deníku se Uwe Timm zamýšlí nad bratrovou motivací. Vnímá přítomnost mrtvého ve vzpomínkách členů rodiny a s touto zkušeností pak zkoumá vyrovnávání se s nacistickou minulostí v poválečné době.

Timm se pokouší život svých blízkých zobecnit jako celkem obvyklý příběh mnoha podobných německých rodin. Nehledá pro Němce alibi; naopak zcela jasně říká, že všichni o nacistických zločinech věděli, ale nikdo se na nic neptal, o ničem nemluvil. Tím se příběh výrazně liší od naprosté většiny německých biografických knih pojednávajících o období nacismu. K výjimečnosti díla přispívá i autorův střízlivý a úsporný styl vyprávění, který vnímavého a zvídavého čtenáře zaujme od prvních stránek.

Knihu doplňuje zasvěcený doslov Ivana Klímy.

Z němčiny přeložil Vlastimil Dominik.

Sbírka patnácti motivicky propojených novel, která vyšla v roce 1998 jako debut norského spisovatele Bjarteho Breiteiga (*1974), získala ve Skandinávii značný ohlas jako doklad literárního vidění současné generace a vstoupila do antologií a čítanek. Breiteig v ní nastavuje zrcadlo existenciálního hledání a bolesti ze ztráty blízkého člověka. V prostoru pod nekonečně proměnlivým norským nebem se autor pokouší nahlédnout na dno lidské duše. Postavy zde nemají jména, jsou otcem, synem, bratrem, pro Breiteiga nejsou důležité geografické údaje ani chronologická posloupnost vyprávění. Novely tvoří mozaiku, která zve čtenáře k tvořivé spolupráci, aby tak plně vystoupil obrys příběhu.

Překlad vznikl jako absolventský projekt posluchačů magisterského studia norštiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Z norštiny přeložil kolektiv autorů, editorka Miluše Juříčková.

Ingvar Ambjørnsen (*1956) patří k nejčtenějším norským spisovatelům současnosti. Roku 1986 vyšla jeho průlomová kniha Bílí negři - velkolepý a nelítostný román z prostředí mladých lidí, kteří se v osmdesátých letech 20. století pod tíhou okolností nebo z protestu proti měšťáctví ocitají mimo norskou většinovou společnost. Autor své hrdiny neidealizuje ani nad nimi nemoralizuje - snad i proto se stal mluvčím outsiderů. Román však čtou se zájmem nejen oni. Bílí negři bývají přirovnáváni ke Kerouacově generační výpovědi Na cestě.

Nakladatelství Doplněk již vydalo Ambjørnsenův román Elling – Pokrevní bratři, jehož dramatizaci úspěšně uvádějí mnohé divadelní scény.

Z norštiny přeložila Jarka Vrbová.

Román Ještě jedno, pane Lehmanne, prvotina Svena Regenera (*1961), vyšel v Německu roku 2001 a stal se doslova kultovním dílem, v roce 2003 byl zfilmován.

Autor nás přivádí během podzimu 1989 do berlínské bohémské čtvrti Kreuzberg, kde jeho hlavní hrdina pracuje v hospodě. Pan Lehmann pochází z Brém a chtěl by, aby mu přátelé říkali Franku, a ne uctivě příjmením, oni to však ignorují. Brzy mu totiž bude třicet a pan Lehmann ví, že to je věk, kdy člověk začíná mít svou minulost, své "staré dobré časy" a kdy se všichni začínají ptát, co hodlá udělat se svým životem. Být spokojený s prací číšníka, to se v tomhle městě, kde vlastně všichni chtějí být "umělci", moc nenosí.

V knize však nejde jen o zaznamenání atmosféry, genia loci a osudů zvláštních "týpků", kteří sedí u baru a do postele se dostanou teprve v době, kdy jejich matky už zase vstávají do práce. Jde i o svébytný vývojový román plný vtipných a filozofujících dialogů. Venku třeba zrovna padá Berlínská zeď, ale člověk si taky může v klidu objednat další pivo. Protože co už znamená konec jedné dějinné epochy ve srovnání s řešením problému, zda v opilosti běží čas rychleji či pomaleji?

Z němčiny přeložila Jana Zoubková.

(váz., 216 stran, 280 Kč, ISBN 978-80-7239-242-1)

U nás již známý norský autor Lars Saabye Christensen vydal roku 1984 úspěšný román Beatles. Sleduje v něm osudy čtyř kamarádů v letech 1965–1972. Kluci milují Beatles a identifikují se s nimi; jednotlivá údobí zrání svých hrdinů autor dokonce rozčlenil do kapitol s názvy nejznámějších písniček legendární kapely.

Zpočátku bezelstně idylické až komické zážitky čtyř spolužáků postupně nabývají na vážnosti a posouvají chlapce různými směry do těžce vydobyté dospělosti. Všechno nakonec dopadne jinak, než si představovali, zůstávají však přáteli. Beatles je román o přátelství.

Z norštiny přeložila Jarka Vrbová.

původní cena 490 Kč

cena po slevě 249 Kč

V pořadí pátý román norské spisovatelky Hanne Ørstavikové má stejně jako její předchozí knihy typickou konstelaci i atmosféru: soustřeďuje se na tíživý vztah mezi matkou a dítětem. Dítětem je tentokrát mladá studentka psychologie, jejíž soužití s matkou zkomplikovala láska k partnerovi. Dívka prožívá neúnosný, zničující tlak – nechává se ovlivňovat matčinými poznámkami a nahlodávat vlastními pochybnostmi a současně trpí tím, že nedokáže plně přitakat své lásce a postavit se za svá přání.

Z norštiny přeložila Miluše Juříčková.

Román líčí tvůrčí krizi uznávaného malíře na prahu padesátky, kterou ortel nevyléčitelné oční nemoci přetváří v hlubokou krizi životní. Protagonista příběhu se musí rozhodnout, co je pro něho v životě důležitější, zda jeho tvorba, nebo rodina a úcta k sobě samému.

Z norštiny přeložila Jarka Vrbová.

původní cena 289 Kč

cena po slevě 99 Kč

Další z velmi úspěšné ediční řady norských románů líčí příběh dvou bývalých pacientů psychiatrické kliniky, kteří získali od města sociální byt a za pomoci asistenta se pokoušejí zařadit do běžného života. Střetávání s každodenní realitou je pro oba přátele komplikované a přináší řadu velmi humorných situací, pod odlehčeným tónem však dobře rozumíme osamocenosti hrdinů, jejich strachu z lidí i touze po lásce a přátelství. Román se v Norsku zařadil mezi bestsellery, byl přeložen do mnoha jazyků a zpracován do filmové i divadelní podoby.

Z norštiny přeložila Jarka Vrbová.

Koupit
e-knihu

Hlavní hrdina tohoto jednoduchého románu o složitých věcech, o nichž v některém okamžiku života přemýšlí patrně každý člověk, je pětadvacetiletý mladý osamělý muž, který ztrácí v dnešním složitém světě orientaci. Se zdánlivou jednoduchostí koresponduje i odlehčený vypravěčský styl, zařazující knihu k literatuře tzv. naivismu. Tímto svébytným literárním ztvárněním i příjemným humorem a chápajícím lidským tónem si dílo získalo širokou popularitu a uznání. Doposud bylo přeloženo do více než dvaceti jazyků.

Z norštiny přeložila Kateřina Krištůfková.

Lars Saabye Christensen (*1953) náleží v Norsku k nejznámějším autorům. Jeho předposlední román Poloviční bratr (Halvbroren) byl v roce 2002 oceněn Severskou cenou za literaturu, ale autorovi přinesl pozoruhodný úspěch ještě před tímto oceněním a stal se v Norsku nejčtenější knihou. Christensenův vypravěčský talent bývá kritikou často přirovnáván k Johnu Irvingovi, či dokonce ke Knutu Hamsunovi.

Osudy čtyř generací obyčejné, byť netypické rodiny z Osla zaznamenává román Poloviční bratr prostřednictvím příběhu hlavního hrdiny Barnuma Nielsena, vyrůstajícího se svým starším, nevlastním bratrem Fredem v padesátých a šedesátých letech 20. století. Barnum Freda obdivuje, zbožňuje jeho sílu a neoblomnost, protože sám žádnou z těchto vlastností nemá, je naopak velmi zranitelný a zakomplexovaný. Intenzivním a naléhavým vyprávěním, které vtahuje čtenáře stále hlouběji do spleti osudových náhod, prolíná smířlivý, humorný tón a pochopení pro lidské slabosti.

Z norštiny přeložila Jarka Vrbová.

Smyšlený příběh židovského architekta Jákoba Levinského se odehrává v kulisách historických událostí první poloviny 20. století, je naplněn řadou dramatických situací a překvapivých zvratů. Na jeho pozadí si autor klade otázky o smyslu umění, postavení umělce ve společnosti či vztahu politiky a společnosti.

Z francouzštiny přeložil Karel Tabery.

původní cena 147 Kč

cena po slevě 49 Kč

Román mladé norské spisovatelky nám v průběhu jediného dne a noci nastiňuje nenaplněný, až tragický vztah matky a syna (kteří spolu nepromluví více než pár nahodilých slov) – slovo láska z názvu knihy, ani láska sama se v románu totiž nevyskytuje. Autorka vystavěla dokonale propracovanou kompozici a s jazykovou jistotou a neustále se střídající vypravěčskou perspektivou stupňuje napětí, až čtenář očekává vývoj děje a rozuzlení s obavami a úzkostí.

Z norštiny přeložila Miluše Juříčková.