Damir Karakaš
se narodil 21. prosince 1967 v Plašćici u Brinja v Lice. Po studiích zemědělství, práv a žurnalistiky v Záhřebu pracoval pro noviny Večernji list, později působil jako válečný reportér v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Roku 2001 se přestěhoval do Bordeaux a posléze do Paříže, kde se pět let živil pouličním hraním na harmoniku. V Paříži studoval na Nové Sorbonně francouzštinu.
Od mládí se věnoval kreslení karikatur, které uveřejňovaly velké deníky bývalé Jugoslávie.
V roce 1999 publikoval cestopisnou prózu Bosanci su dobri ljudi (Bosňané jsou dobří lidé), následoval román Kombetari (Kombetáři, 2000) a sbírka povídek Kino Lika (Kino Lika, 2001), podle níž byl natočen stejnojmenný film. Roku 2004 Karakaš vydal dokumentární román Kako sam ušao u Europu (Jak jsem vstoupil do Evropy), o tři roky později další povídkový soubor, Eskimi (Eskymáci, 2007), a poté román Sjajno mjesto za nesreću (Skvělé místo pro neštěstí, 2009). Jeho zatím poslední knihou je sbírka povídek Pukovnik Beethoven (Plukovník Beethoven, 2012). Damir Karakaš je také autorem několika divadelních her.
Skvělé místo pro neštěstíDamir Karakaš
Současná evropská próza Hlavní hrdina, v Chorvatsku známý spisovatel, přijíždí do Paříže, Mekky umělců, aby zde prosadil vydání svého posledního románu. Dočasně se živí pouličním kreslením karikatur pro turisty, do jeho života zasáhnou vztahy s několika ženami, okolnosti ho však stále více táhnou k okraji společnosti. více |